Milý otče, drazí farníci,
v prvé řadě bych Vám chtěla moc poděkovat za veškerou Vaši podporu, jak modlitební, tak finanční. Moje vděčnost se těžko vyjadřuje slovy. Již po třech měsících v Rejoice vnímám jaký velký vliv zde strávený čas na mě, ostatní i okolí má. Za krátkou dobu se toho událo opravdu hodně a já bych Vás ráda provedla zmíněným požehnaným časem.
Kdybych měla shrnout celý tento úsek, řekla bych nejspíš, že byl většinou o připravování na misie. Potřebovali jsme něco, čím budeme evangelizovat. Například jsme nacvičili krátkou (ale silnou) pantomimu, na kterou se budete moci podívat. Často jsme cvičili také písně, jelikož je Rejoice zaměřené hodně na hudbu. I přes to, že jsem chápala důležitost dobré přípravy, nemohla jsem se dočkat chvíle, kdy jsme se konečně na začátku prosince vydali na první velkou misii.
Po Vánocích jsme měli dva týdny dovolené, kdy jsem dostala příležitost si uvědomit, co jsem se naučila, jak jsem se změnila a hlavně zkušenost využít k dobru pro druhé. Na centru života mládeže brněnské diecéze Mamre jsem pomáhala s organizací na Silvestru, 4 denní duchovní akci pro mládež. Díky misiím s Rejoice, kdy bylo potřeba, abych vedla rozhovor s neznámými lidmi i přesto, že jsem spíše introvertní typ, jsem se naučila lépe komunikovat. Tuto dovednost jsem využívala k tomu, aby se na Mamre nikdo necítil sám a mojí malou misií bylo věnovat se dětem, které měly potíže se zapojením
do kolektivu.