Modlitba je život. Modlitba je životem nového srdce obnoveného na křtu. Celá tradice učitelů duchovního života hovoří o tom, že modlitba je pozdvižení mysli či srdce k Bohu. „Je třeba si vzpomenout na Boha častěji, než se dýchá.“ (sv. Řehoř Naziánský). Dále je modlitba rozhovorem či setkání s Bohem samotným.
Jsme pozvání k neustálé modlitbě. Není v lidských silách modlit se „neustále“, pokud člověk nemá vyhrazený déle trvající čas na intenzivní modlitbu.
„Kdo to se svým vztahem k Bohu myslí opravdově, brzy nahlédne, že modlitba není jen spontánním výrazem nitra, ale také, a to v prvé řadě, službou, která má být konána věrně a poslušně. Musíme tedy o ni vědomě usilovat a v ní se cvičit.“ (Romano Guardini)
Člověk se zprvu nemodlí rád. Často jej při modlitbě přepadne nuda, rozpaky, odpor, nechuť nebo i nepřátelství vůči modlitbě. Všechno ostatní se najednou zdá lepší, přitažlivější, jednodušší, najednou si vzpomene, co důležitého je nutné udělat. Říká, že nemá čas, protože to či ono je nutnější, jakmile však modlitby zanechá, začne se věnovat těm nejneužitečnějším věcem.
Často nalháváme sami sobě a Bohu, jak se nám modlit chce, protože přeci víme, že je to důležité, ale ve své podstatě se nám nechce. Tady je potřeba velké dávky upřímnosti. Je lépe říct: „Nechce se mi modlit“, než abychom se utíkali k různým vytáčkám, jako, že nemám čas, jsem unavený, nestíhám atd. Proč jednoduše neříct: „Nemám chuť“? Protože to nezní moc krásně a křesťanky. Je to ale pravdivé: „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.“ (Jn 8,32) a jen v díky pravdě jsme schopni se posunout dál.
„Bez modlitby víra ochabne a náboženský život zakrní. Člověk nemůže být natrvalo křesťanem, ani by se modlil – právě tak jako nemůže žít, aniž by dýchal.“ (Romano Gurardini)
Člověk je schopen se modlit, když jeho modlitba vychází ze živé víry. Platí to ale i opačně, jeho víra zůstane jen tehdy živou, bude-li se modlit. Modlitba není činností jako ostatní činnosti. Nelze se modlit, aniž by tím nebyla dotčena víra. Naopak, modlitba je nejzákladnější projev víry – setkání s Bohem.
Modlitba patří k člověku stejně jako dýchání, jídlo a láska. Modlitba očišťuje. Modlitba vybavuje pro zápas s pokušením a posiluje ve slabosti. Modlitba odnímá strach, násobí síly, upevňuje vytrvalost. Modlitba přináší štěstí.
/Katechismus katolické církve, YOU CAT – katechismus pro mladé, Romano Guardini – O modlitbě, Tomáš Špidlík – Prameny Světla/