1. O nedělích a zasvěcených svátcích se účastnit mše svaté a zachovat pracovní klid.
„O nedělích a dalších zasvěcených svátcích jsou věřící vázáni povinností účastnit se mše; kromě toho se zdrží práce a činností, které jsou na překážku bohoslužbě a radosti, vlastní dnu Páně, nebo náležitému duševnímu i tělesnému zotavení“ (kán. 1247 CIC) „Povinnost účasti splní, kdo se mše účastní, kdekoliv se koná katolickým obřadem, buď v den svátku, nebo večer předcházejícího dne. Jestliže z důvodu nedostatku duchovních nebo z jiného závažného důvodu není možná účast na mši, velmi se doporučuje, aby se věřící účastnili bohoslužby slova, jestliže se koná podle předpisů diecézního biskupa ve farním kostele nebo na jiném posvátném místě, nebo aby se věnovali po náležitou dobu modlitbě buď sami, nebo v rodině nebo ve společenství rodin“ (kán. 1248 § 1 a 2 CIC).
2. Vyzpovídat se ze svých hříchů aspoň jednou za rok.
„Každý věřící, jakmile dospěl do věku užívání rozumu, je povinen alespoň jednou za rok upřímně vyznat své těžké hříchy“ (kán. 989 CIC).
3. Přijmout Svátost oltářní aspoň ve velikonoční době.
„Každý věřící je po svém prvním svatém přijímání povinen alespoň jednou za rok přistoupit k svatému přijímání. Toto přijímání je povinen splnit v době velikonoční, pokud je ze spravedlivého důvodu nesplní v jinou dobu během roku“ (kán. 920 § 1 a 2 CIC)
4. Zdržovat se od požívání masa a zachovávat půst újmy ve stanovené dny.
„Pokání zdrženlivostí i újmou se zachovává na Popeleční středu a na Velký pátek, v den utrpení a smrti našeho Pána Ježíše Krista“ (kán. 1251 CIC)
5. Přispívat církvi na její potřeby.
„Křesťané jsou povinni přispívat na potřeby církve, aby měla prostředky, nutné pro bohoslužby, pro apoštolát, pro charitativní činnost a také pro přiměřené vydržování těch, kdo jí slouží. Křesťané jsou také povinni usilovat o sociální spravedlnost a ze svých příjmů podporovat chudé, pamětlivi příkazu Páně“ (kán. 222 § 1 a 2 CIC)
Převzato z www.pastorace.cz
